Posledního utkání sezóny, které jsme nakonec prohráli až na penalty jsme se zúčastnili se ctí. Byli jsme lepší než soupeř, ale smolné konce zápasu a prodloužení nás poslaly domů. Smutné je, že se na tom podepsali nekompetentní rozhodčí, kteří nevěděli jak dlouho se prodlužuje ani kolik se kope penalt a nechali kopat penalty koho chce. Hlavně se však nejednou nechali ovlivnit neustálým simulováním hráče Vobořila který se ani nestydí posmívat protihráči se zlomenou nohou a spolkli mu i přihraný pád po kterém následovala rozhodující devítka. Na obr. je vidět že Vobořil při kontaktu s Kovářem vůbec nechce hrát, ale chce padat.

Ale nechme rozhodčí rozhodčími, bylo by laciné náš neúspěch na ně svádět. To že jsme se neprobojovali snad podruhé v naší historii do Final four jsme si zavinili sami a nejen v onom posledním zápase. I přes tento neúspěch hráči zaslouží uznání za celou sezonu v které se nikdy nevzdávali a bojovali až do konce. Patří jim tedy všem poděkování za předvedené výkony stejně tak jako trenérovi Zdeňkovi Julinovi za to jak tým připravil a vedl. Poděkování patří i naší rezervě v čele s Valkinem a Heldou, která zajišťuje našemu týmu dostatečně široký kádr pro naše fungování. A samozřejmě i všem sponzorům a fanoškům za jejich podporu.